Příběh vlkodlačí dívky (7)

23. února 2016 v 14:37 | Jitka |  Příběh vlkodlačí dívky
Tak, tady je další část mého story doufám, že se bude líbit.


Vešli jsme do malé kuchyňky. Sice byla malá, ale za to velice útulná. "Za těch pár měsíců co znám tvého bratra jsem ještě nepřišel na to co má nejradši," přiznal se Filip. "Víš že já to taky nevím na sto procent, ale myslím si, že to jsou špagety s česnekovou omáčkou," řekla jsem a koukla se na Filipa. Ten se zamyslel. "Tak co kdybych je vykouzlil?" zeptal se a mírně se usmál.

Šel za bar a otevřel skřínku. Byla prázdná. "Takže, Šiši chtěl bych špagety, kečup, oregáno, česnek, sůl, pepř a bazalku. Děkuji," řekl a zavřel skříňku. Po chvilce ji opět otevřel a začal vyndavat suroviny o které si řekl. "Jak..." zeptala jsem se nechápavě. "Říkal jsem, že je vykouzlím ne?" usmál se a z pod pultu vytáhl velký hrnec na špagety a menší na omáčku.

Sedla jsem si ke stolu a nechala ho pracovat. Miluji na klucích, že umí vařit. Za to si Filipa cením ještě víc. "Mě by zajímalo co máš ráda ty?" zeptal se Filip a nastražil uši. "No… já… mám nejradši bramboračku a bramboráky," odpověděla jsem váhavě. "Hm… zvláštní," řekl si pro sebe a dál se věnoval své práci.

"Tady je to dřevo," uslyšela jsem v předsíni bratrův hlas. "Karin, můžeš jít prosím pomoc Alexovy s rozděláváním ohně?" zeptal se mě Filip. "Ehm… jistě." Zvedla jsem se ze židle a odešla za bratrem. Nechápu proč ale připadalo mi to jako by se mě chtěl zbavit.

Viděla jsem bratra jak se snaží rozdělat oheň v krbu. "Co to děláš?" zeptala jsem se ho nechápavě, když jsem viděla jak to tam dává špatně. "Tak si to udělej sama," vybídl mě naštvaně. "Tak fajn," odpověděla jsem a Alexe od krbu odstrčila. Začala jsem skládat papíry pak třísky a chrastí a nakonec jsem nahoru položila suché dřevo. Vzala jsem si do ruky balíček sirek a jednou škrtla.

Přiložila jsem sirku k papíru a ten ihned vzplál. Za chvilku to v krbu začalo praskat jak začaly hořet třísky a chrastí. "Takhle se rozdělává oheň," řekla jsem když jsem se zvedla ze země. "Já zírám," řekl Alex s otevřenou pusou. "Měl by ses to už taky naučit," okomentovala jsem jeho nechápavost.

"Lidi! Oběd!" zavolal na nás Filip z kuchyně. "No bylo načase. Mám hlad jako vlk," řekl a opatrně mě obešel. Nad tím argumentem jsem se pousmála a vydala se pomalu za ním do kuchyně. "Co je k obědu?" zeptal se zvědavě Alex. "Něco velice dobrého," usmál se Filip a začal servírovat jídlo na stůl. Přinesl Tři hluboké a tři mělké talíře, tři lžíce a tři vidličky a jeden velký žlutý hrnec. Vzal si naběračku a začal nandávat na talíře polévku.

Byla to bramboračka to jsem poznala. Vzala jsem si do ruky lžíci a ochutnala polévku. Byla výborná a úžasně lahodná. "Hm… ta je vynikající," řekl Alex a zhltl celý talíř polévky během pěti minut. "Jsem rád že ti chutná," usmál se Filip. Když všichni dojedly, Filip uklidil hrnec s polévkou a špinavé talíře stranou.

Přinesl jiný hrnec a dvě vidličky. Odklopil poklici a začal nandavat špagety. "Mňam. Špagety!" žasl Alex. Filip všem nandal stejnou porci, odnesl hrnec s špagetami a přinesl malinký kastrůlek s omáčkou. Každému polil špagety omáčkou a posypal je sýrem. Pravděpodobně Goudou.

Pokračování příště....

Doufám, že se vám to líbilo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama