Vnitřní hlas

20. ledna 2018 v 21:17 | Jitka Karlíková |  Téma týdne
Kazdý má nějaký vnitřní hlas. Většinou ho známe pod názvem svědomí. Ale neexsistuje i jiný vnitřní hlas? Třeba nějaký zlý, který nám nic nevyčítá, ale který nás ovládá? Něco jako malý Olaf?

"Ahoj já jsem Olaf a mám rád vřelá objetí!" Nebo snad Nemo? "Hledá se Nikdo (latinsky Nemo)" Nevím jak vy, ale mě tu něco smrdí a ta ryba vedle mě to opravdu není.
Výsledek obrázku pro olaf

Co Vám vlastně říká Váš vnitřní hlas?

"Nevzdávej se si silný. Když překonáš překážku dostaneš se blíž k cíli."

To je spíš pro sebevrahy co se balancují na kraji svých vlastních možnostích a sil. A však, když existuje tma musí být i světlo a se světlem přichází i naděje. Realita je však trochu jiná, bohužel. Lidé nedokáží vnímat světlo, pokud se dostanou na dno. Žádnou naději nevidí. Jsou zaslepeni tmou. Nejsou schopni vnímat nic pozitivního a potřebují pomoc. Pomoc svého okolí. Ale stojí o naši pomoc? Někteří o ni nestojí, pak však pokud jsou duševně v pořádku, existuje jejich vnitřní hlas, který by jim měl ukázat cestu ke světlu, ať už je dobrá nebo zlá.


"Teď si udělal chybu, měl bys jí napravit."

Taky to znáte? To hlodání svědomí, že si něco udělal špatně a máš nutkání to napravit. No někteří lidi to třeba neznají. Bohužel, výčitky svědomí se dají potlačit. Jakmile je však potlačíte a nenapravíte svoji chybu, vydáváte se špatnou cestou a za čas samy pochopíte, že tahle cesta nikam nevede. Dostanete se li do takové slepé uličky, nemůžete se vrátit zpět a nezbývá vám nic jiného než začít od znova. Zacátky nebudou lehké a okolí vaši snahu nemusí vždy ocenit ale i pád je krok do předu.


"Nic si nenamlouvej. Jsi prostě k ničemu."

Poslední hlas svědomí je nejhorší. Dokáže vás svést na uplné dno. Bez okolní pomoci se mu nedokážete ubránit. Schazuje vám sebevědomí. Objevuje se při velkém tlaku těžkých zátěžových životních situacích. Rdím neposlouchat tento hlas, i když je to nemožné, v tomto případě je dobré obrátit se na psychologa. Nebojte se nebudete vypadat jako blázni, ale budete si muset s někým o svých problémech promluvit a nechat si poradit.


Teď se asi ptáte proč tu takové kraviny píšu, proč vůbec se namáhám. Nejlepší však taktykou žití je poučit se z vlastních chyb a neopakovat je, ale to byste pak začaly tvořit chyby nové. Takže ještě lepší taktikou je počit se z vlastních chyb, ale dívat se i na ostatní a neopisovat jejich chyby. Tak uděláte míň chyb v budoucnu. Nemusíte se mnou souhlasit a můžete mít na věc odlišný názor. Byla bych ráda kdyby jste se nad sebou chvilku zamysleli. Myslím že by to mohlo prospět vám i vašim blízkým.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama